Bývalé vojenské technické cvičiště, které je předmětem našeho zájmu, bylo světem pro sebe po mnoho desítek let, kdy zde armáda prováděla svá vojenská cvičení. Po ukončení činnosti vojska se zde vytvořilo refugium – útočiště pro organismy, které se kdysi v naší přírodě vyskytovaly častěji.
Například pojezdem těžké techniky vznikly prohlubně a kaluže, ve kterých se daří listonohu letnímu (Triops cancriformis) a také žábronožkám letním (Branchipus schaefferi). Někdy jsou tyto skupiny korýšů nazývány jako živoucí fosilie s odkazem na starobylost svého druhu. Tyto druhy jsou kriticky ohroženy, protože místa jeho přirozeného výskytu zmizela. Avšak bývalé vojenské prostory jsou pro něho záchranou.
žábronožky letní, foto: RNDr. Bohuslav Mocek listonoh letní, foto: RNDr. Bohuslav Mocek
vyjeté koleje, jako líhniště prehistorických korýšů, foto: RNDr. Bohuslav Mocek
Díky omezenému přístupu do vojenského prostoru a absenci čištění řeky od nánosů se zde vytvořil velice příhodný biotop pro rozmnožování vážek a speciálně klínatek. Díky přítomnosti klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) je zde vyhlášena Evropsky významná lokalita (EVL), což je typ chráněného území v soustavě NATURA 2000. Máme zdokumentovánu i klínatku obecnou(Gomphus vulgatissimus) a další ještě méně obvyklé druhy vážek, jako klínatku žlutonohou (Gomphus flavipes) a klínatku vidlitou(Onychogomphus forcipatus). Téměř samozřejmostí jsou zde i další skupiny vážek jako je motýlice lesklá (Calopteryx splendens).
klínatka rohatá, foto: Hana Balašová klínatka žlutonohá, foto: Hana Balašová
klínatka vidlitá, foto: Hana Balašová motýlice lesklá, foto: Hana Balašová
V řečišti samotné Chrudimky je domov opět ohroženého druhu vodního plže velevruba malířského (Unio pictorum).
I lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), také chráněný, si zde také našel místo k pobytu. Jeho larvy totiž potřebují ke svému vývinu „mrtvé dřevo“ ze spadlých starých stromů, které požírají a mají v něm útočiště. V době kdy jsou všechny parky a lesy dokonale „uklizené“ a každá spadlá větvička zametena, tak tento brouk postupně přichází o svůj životní prostor a pouze takovýto neudržovaný areál mu umožní se rozmnožovat.
lesák rumělkový, foto: RNDr. Bohuslav Mocek klínatka obecná, foto: Hana Balašová
Velká část prostoru má díky specifickému podloží vyloženě stepní charakter, který je v našem městě neobvyklý. V travinách, které se zde samovolně udržují tak nachází domov řada motýlů jako modrásci, soumračníci nebo ohniváčci. Z dalších motýlů se vyskytuje bělásek topolový a vzácně pak batolec červený (Apatura ilia).
batolec červený, foto: RNDr. Bohuslav Mocek batolec červený, foto: Hana Balašová
V tůních vyježděných pohybem těžké techniky v jižní a střední části prostoru se nachází kuňka ohnivá (Bombina bombina) nebo rosnička zelená (Hyla arborea). Výše zmíněné písčité naplaveniny a tůně využívají i plazy jako užovka obojková či podplamatá.
rosnička zelená, foto: Hana Balašová kuňka ohnivá foto: Hana Balašová
Ze zástupců ptačí říše můžete potkat lejska šedého (Muscicapa striata), lednáčka říčního(Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) nebo žluvu hajní (Oriolus oriolus), která opět patří mezi silně ohrožené živočichy.
lednáček říční, foto: Hana Balašová
Na ploše o rozloze okolo 30 hektarů tak najdeme velice různorodé prostředí. Nivní porosty, písčité a kamenité zátočiny, tůně, stepní porosty, ale i stinné a husté křoviny.
pohled na most Khonovy soustavy, foto: Miroslav Seiner
Z hlediska ochrany přírody je tento prostor na okraji města zcela unikátní a je obdařen velkým přírodovědným potenciálem, který je třeba rozvíjet a nadále udržovat. Pokud jste dočetli až sem, tak jistě uznáte, že si tento prostor zaslouží větší ochranu, která však nebude na překážku rekreačnímu a odpočinkovému využití pro člověka.